Jeep Adventure

Třebaže se jízda jeepem pokládá za komfortní způsob přepravy, v Indii tomu tak rozhodně není. 

Silnice do Rampuru

Silnice do Rampuru

Podobně jako ve většině případů, i u tohoto dopravního prostředku, platí fakt, že v indické velmoci věci chodí a běží v jiném čase a patrně i v jiné realitě, která se řídí vlastními přírodními i fyzikálními zákony. A tak se pocitově ocitáme na místě, do kterého jsme se museli, jako návštěvníci z budoucnosti, omylem přenést. 

Pokud se v horských údolích rozhodnete pro přesun z místa na místo pronajatým jeepem, určitě si oddychnete. Můžete zapomenout na nekonečné řešení místní autobusové dopravu, jež představuje o něco pomalejší, ale celkem spolehlivý způsob dopravy. 

Jestli se dobrovolně vzdáte tohoto hromadného cestovatelského zážitku, rozhodně ho brzy nahradí řada dalších. Přesto, že autobus doputuje, z našeho pohledu, i do zdánlivě nemožných lokalit, pravděpodobně Vás připraví např. o noční ukázku sjízdnosti silnice bez svodidlového zabezpečení, z níž za denního světla shlídnete několik desítek metrů pod Vámi či o přátelskou výpůjčku vozidla, za jehož volantem můžete poškádlit Vaše řidičské schopnosti nuceně přeorientované na levou stranu. Teprve vděky této zkušenosti totiž dokážete ocenit zkušenosti Vašeho řidiče, který se přes nekonečné rozptylování (kouření cigaret, telefonování a pokřikování na kamaráda z okénka za jízdy) jeví jako velice schopný šofér.

Silnice z Manali do Spiti

Ihned po příletu do Indie budete fascinování stranou, po které se řídí indický automobilový provoz, tedy levou stranou. Ale jakmile si uvědomíte, že ještě do nedávna spadala Indie do kategorie britských kolonií, už Vás tato skutečnost (většinou) nezaskočí. O to více se začnete soustředit na prapodivné řidičské praktiky, jež Vám začnou být den ode dne jasnější. Patří mezi ně neutišitelné používání klaksonu, záhadné šetření světel v noci či bezhlavá ignorace světelné signalizace.   

A pakliže překonáte i tyto prapodivné řidičské návyky, už si zbývá zvyknout jen na podobu silnic, jež se s vyšší nadmořskou výškou stávají čím dál dramatičtější, až se nakonec přistihnete s myšlenkou, jestlipak jede automobil stále po silnici nebo se z ní už kutálí někam dolů…

Jízda jeepem napříč kopcovitým indickým severem je andrenalinovým zážitkem, jež Vám nezapomenutelně okoření již tak ostrou dávku asijského cestovatelského sousta!

Spiti Valley

Spiti Valley

Himachal Pradesh

Zalesněná, exotická i méně exotická, skalnatá a nehostinná avšak vždy rozvlněná pyšná krajina tyčící se až do nebes, takový je kraj ležící u nohou Himalájského pohoří nazývaného Himachal Pradesh.

Himachal Pradesh leží v severním cípu Indie. Přesto, že na mapě vzhlíží jako zanedbatelný kout jinak nekonečně se rozpínající země, není tomu tak. Tento stát Vás doslova očaruje téměř panenskou přírodou s původními obyvateli, kteří ctí své obyčeje. Je to místo, kde se snoubí hinduistické tradice s budhistickými více než kdekoli jinde. Místí lidé přivítají každého cizince se stejnou pečlivostí a pohostinností jako tibetského vůdce, samotného Dalajlámu, který našel útočiště ve městě Dharamsale.

Shimla

Hlavním městem tohoto zeleného království je Shimla. V historii byla Shimla vyhledávanou rekreační destinací britského království, proto se město dodnes vychloubá některými atypickými architektonickými skvosty, které vyčnívají z jinak skromného a chaotického městského urbanismu. Celé město se line mezi jednotlivými kopci jako had mezi borůvčím. Na chvíli se Vám schová, ale po chvilce se objeví o kousek dále, město doslova vlní Vaším zrakem. Proto je Shimla kouzelným a oblíbeným místem i mezi indickými turisty.

I přesto, že Himachal Pradesh zabírá jen malé území, dostupnost mezi jednotlivými územími komplikuje houževnatý terén. Tudíž je skoro nezbytné cestovat se zkušeným průvodcem, jež Vás nasměřuje do míst, která během časově omezeného pobytu stihnete navštívit.

Mezi nejkrásnější teritoria patří Sangla Valley, Kullu Valley, Spiti Valley, Pin Valley a mnoho dalších. 

Kullu Valley

The Goddess Saraswati

Bohyně řeči, moudrosti, poznání. Ochránkyně umění. 

Podle hinduistické tradice je bohyně Sarasvatí dcerou boha Šivy a Durgy (bohyně Parvatí). Kromě toho se Sarasvatí řadí k trojici manželek zaslíbených bohům z hlavní božské triády (Bráhma, Šiva, Višna). Nejen, že je považována za manželku boha Bráhmy, často je označována za jeho ženskou součást, lůno, z něhož se rodí svět a lidské bytosti.

Původně byla Sarasvatí uctívána jako řeka, na jejímž břehu se již kolem roku 2500 – 1800 př. n. l. rozpínala rozvinutá městská civilizace. Později se proměnila ve védskou bohyni řeči, která umožňovala lidem vnímat, chápat a vyjadřovat slova, díky nimž dokázali vystihnout podstatu věcí. 

Z těchto připodobnění patrně vznikla dnešní podoba Sarasvati jako reprezentantky moudrosti, poznání, vzdělání, výchovy, výtvarného umění, hudby, výmluvnosti a síly. Jakoby se stala ztělesněným synonymem toku znalostí.

Traduje se, že tato bohyně disponuje pravomocemi, které nám mohou zajistit dobré studijní výsledky, inspiraci v uměleckém tvoření, vynikající řečnické schopnosti či zlepšení soustředění a paměti.

Obvykle bývá Sarasvatí zobrazována s tenoučkým srpkem měsíce na čele a světlou pletí. Sedící na lotosovém květu v bílém ošacení evokuje čistotu pravého poznání, která člověka osvobozuje od lpění nad pozemskými materiálními předměty. Mívá dvě až čtyři paže, každá symbolizuje jednotlivý aspekt lidského učení: mysl, intelekt, ostražitost a ego. V jedné ruce drží svaté písmo (Védu), v druhé málu (růženec), ve třetí veenu (hudební nástroj) a ve čtvrté drží zpravidla nádobu s posvátnou vodou. Tyto čtyři předměty zastupují čtyři védy, posvátné hinduistické knihy, v nichž jsou zastoupeny tři umělecké formy: poezie, próza, hudba. Jejím tzv. jízdním zvířetem je divoká husa, jež je sama osobě emblémem vědění.

Slavnost bohyně Sarasvatí (Vasant Panchami nebo také Saraswati Puja) připadá na konec ledna či začátek února a ohlašuje příchod jara.

Chai aneb Masala čaj

Příprava jednoho šálku

Ingredience:


1 šálek            Vody
1 lžička           Granulovaného černého čaje
½ lžičky          Zeleného kardamonu
½ lžičky          Hřebíčku
2 lžičky           Cukru
⅓ šálku           Tučného mléka



Postup:

Na jeden šálek čaje je třeba jeden šálek vody. Vlijeme vodu do kastrůlku a přidáme malou zarovnanou lžičku černého čaje. Mezi tím si v hmoždíři rozdrtíme zarovnanou lžičku směsi kardamonu a hřebíčku, vsypeme do vody. Přivedeme k varu. Přilijeme mléko, zhruba 1/3 objemu šálku. A do sytosti, dle-libosti osladíme. Sladký mok necháme třikrát za sebou zpěnit, mléko se provoní a mok získá božskou chuť.

Festival bollywoodského filmu

10.-13.10.2013
Kino Světozor
www.bollywood.cz

Jedenáctý ročník Festivalu bollywoodského filmu se blíží a mnou proudí vzrušení, které lomcuje každým koutkem mého těla. Tento festival totiž neoplývá jen pestrou filmovou škálou, ale též drobným, ale vynikajícím doprovodným programem. Letos se tento čtyřdenní indický vír prožene Prahou od 10. do 13. října. A pokud se jím necháte unést, můžete si být jistí, že se dočasnému indickému pobláznění nevyhnete.

Pokud si tyto okamžiky chcete naplno vychutnat, mám pro Vás pár doporučení:


1. Někdy méně znamená více.

Přestaňte počítat filmy a vyberte si ten, co je Vašemu srdci nejbližší. Uvidíte, že jeden film si užijete mnohem více než půldenní maraton uběhnutý očima na plátně.

2. Na promítání filmu přijďte v předstihu.

Festival též pořádá malý jarmark, na kterém naleznete nejen indická koření, pestrobarevná pozlátka, ale též svůdné občerstvení či koutek, kde můžete objevit kouzlo deskové hry carrom. Pro začátek a většinou i pro zahřátí bych nejprve volila šálek čaje, jehož vůně Vám alespoň částečně zprostředkuje smyslový vjem, jenž budete později v kině postrádat. A pokud bude šálek čaje nedostačujícím sblížením s indickou kulturou, po skončení filmové projekce, bude zajisté dostatek času na jejich pozdější objevování.

3. Nestyďte se a směle vyrazte na bollywoodskou párty.

Možná budete ze začátku zaskočeni, ale nakonec budete nadšeni. Bollywoodská párty promění jindy nudný klub v indickou rozhoupanou tančírnu. A to, že budete v baru téměř jediným Evropanem, pobaví nejen indické osazenstvo, ale především Vás samotné, protože věste, že podívaná to bude velkolepá!

První rande s Indií

Je tomu již dvě léta, co ve mne vyklíčila vášeň oddávající se všemu, co je spjato s indickým světem. A tato vášeň stále roste do výšin, z nichž shlížím do minulosti, která se mi zdá být tak vzdálená, šedá. Indie mnou prorostla, otevřela mi oči a rozbušila srdce.

Doposud jsem měla šanci navštívit tuto pestrou část zeměkoule dvakrát. První setkání mne a Indie nebyla láska na první pohled. Byl to okamžik plný zděšení, za kterým se současně skrývalo velké očekávání. Teprve při návratu, doma, jsem si uvědomila, nakolik mě tato země pohltila.
Ovšem nebudu lhát, nebudu vjemy malovat pestřeji, než byly, Indie je divoká a těžko poddajná, proto ji můžete milovat nebo jí pohrdat. Záleží jen na Vás, jestli jste ochotni unést pravdu o tom, že to, nač jsme zvyklí, nemusí být vždy jen to jediné a správné.

Pamatuji si, jak jsem poprvé byla v úžasu z každé drobnosti, na kterou jsem během putování narazila. Jednoznačně se jednalo o kolosální útok na mé tělo. Snad prvně v životě jsem svět soustavně vnímala všemi smysly. Nejprve na mě zaútočila sladkohořká vůně. Pach, jenž proplouvá všemi většími indickými městy. Chytí se Vás a pustí až poslední den, v den vašeho návratu domů.
Další nápor čeká na zrak a to ve dvou podobách. Nejprve jsem strnula před davem, v němž jsem jen marně pátrala po ženské figuře. Okamžitě při vstupu do indického Delhi, jsem si uvědomila vážnost tématu ženské koexistence v silně patriarchální společnosti. Samozřejmě, že se z průvodcovských povrchních informací, přečtených ještě před odletem, dozvíte téměř vše, ale pouze teoreticky. Naše představivost je v tomto ohledu opravdu titěrná. A tak vstoupíme na asijský kontinent a ocitneme se na kraji světa, o kterém jsme snili nad ilustrovanými knížkami v našem dětství. Nic nás nedokáže připravit na tento jedinečný okamžik. Druhým závažným zrakovým vjemem je pohled na nebe. Kam se podělo? Kde je Slunce? Není nebe, není slunce, jen mlhavý smogový opar, přes který se snaží prorazit sluneční paprsky. Příliš dusné a vlhké počasí s úšklebkem připomene skleník, z něhož po utrhnutí čerstvé okurky jen tak nevycouváte… Jsme vpuštěni do arény, v níž budeme bojovat o život.
Následuje zachvácení sluchu a hmatu. Jakmile se totiž pokosíte namačkat do jakéhokoli vozidla, které by Vás odvezlo do zdánlivě klidnějšího místa nežli je letištní areál, uvědomíte si, jakému náporu jsou právě vystaveny vaše ušní bubínky a že čehokoli se dotknete, zákonitě se k tomu přilepíte.
Snad už jsem zapomněla zmínit jen chuť, na kterou ve většině případu dojde až nakonec a ne vždy jen v negativním slova smyslu. Pokud se nenecháte zlákat a dáte se střídmou cestou, tzn. pro začátek se vyhnout lákavým kulinářským experimentům, vaše chuťové pohárky budou jediným smyslem, který od počátku pobytu bude zažívat jen slastné magické ohňostroje uprostřed vašich úst. 

Old Delhi