Je tomu již dvě léta, co ve mne vyklíčila vášeň oddávající
se všemu, co je spjato s indickým světem. A tato vášeň stále roste do
výšin, z nichž shlížím do minulosti, která se mi zdá být tak vzdálená, šedá.
Indie mnou prorostla, otevřela mi oči a rozbušila srdce.
Doposud jsem měla šanci navštívit tuto pestrou část
zeměkoule dvakrát. První setkání mne a Indie nebyla láska na první pohled. Byl
to okamžik plný zděšení, za kterým se současně skrývalo velké očekávání. Teprve
při návratu, doma, jsem si uvědomila, nakolik mě tato země pohltila.
Ovšem nebudu lhát, nebudu vjemy malovat pestřeji, než byly, Indie je divoká a těžko poddajná, proto ji můžete milovat nebo jí pohrdat. Záleží jen na Vás, jestli jste ochotni unést pravdu o tom, že to, nač jsme zvyklí, nemusí být vždy jen to jediné a správné.
Ovšem nebudu lhát, nebudu vjemy malovat pestřeji, než byly, Indie je divoká a těžko poddajná, proto ji můžete milovat nebo jí pohrdat. Záleží jen na Vás, jestli jste ochotni unést pravdu o tom, že to, nač jsme zvyklí, nemusí být vždy jen to jediné a správné.
Pamatuji si, jak jsem poprvé byla v úžasu z každé drobnosti,
na kterou jsem během putování narazila. Jednoznačně se jednalo o kolosální útok
na mé tělo. Snad prvně v životě jsem svět soustavně vnímala všemi smysly. Nejprve
na mě zaútočila sladkohořká vůně. Pach, jenž proplouvá všemi většími indickými městy.
Chytí se Vás a pustí až poslední den, v den vašeho návratu domů.
Další nápor čeká na zrak a to ve dvou podobách. Nejprve jsem strnula před davem, v němž jsem jen marně pátrala po ženské figuře. Okamžitě při vstupu do indického Delhi, jsem si uvědomila vážnost tématu ženské koexistence v silně patriarchální společnosti. Samozřejmě, že se z průvodcovských povrchních informací, přečtených ještě před odletem, dozvíte téměř vše, ale pouze teoreticky. Naše představivost je v tomto ohledu opravdu titěrná. A tak vstoupíme na asijský kontinent a ocitneme se na kraji světa, o kterém jsme snili nad ilustrovanými knížkami v našem dětství. Nic nás nedokáže připravit na tento jedinečný okamžik. Druhým závažným zrakovým vjemem je pohled na nebe. Kam se podělo? Kde je Slunce? Není nebe, není slunce, jen mlhavý smogový opar, přes který se snaží prorazit sluneční paprsky. Příliš dusné a vlhké počasí s úšklebkem připomene skleník, z něhož po utrhnutí čerstvé okurky jen tak nevycouváte… Jsme vpuštěni do arény, v níž budeme bojovat o život.
Následuje zachvácení sluchu a hmatu. Jakmile se totiž pokosíte namačkat do jakéhokoli vozidla, které by Vás odvezlo do zdánlivě klidnějšího místa nežli je letištní areál, uvědomíte si, jakému náporu jsou právě vystaveny vaše ušní bubínky a že čehokoli se dotknete, zákonitě se k tomu přilepíte.
Snad už jsem zapomněla zmínit jen chuť, na kterou ve většině případu dojde až nakonec a ne vždy jen v negativním slova smyslu. Pokud se nenecháte zlákat a dáte se střídmou cestou, tzn. pro začátek se vyhnout lákavým kulinářským experimentům, vaše chuťové pohárky budou jediným smyslem, který od počátku pobytu bude zažívat jen slastné magické ohňostroje uprostřed vašich úst.
Další nápor čeká na zrak a to ve dvou podobách. Nejprve jsem strnula před davem, v němž jsem jen marně pátrala po ženské figuře. Okamžitě při vstupu do indického Delhi, jsem si uvědomila vážnost tématu ženské koexistence v silně patriarchální společnosti. Samozřejmě, že se z průvodcovských povrchních informací, přečtených ještě před odletem, dozvíte téměř vše, ale pouze teoreticky. Naše představivost je v tomto ohledu opravdu titěrná. A tak vstoupíme na asijský kontinent a ocitneme se na kraji světa, o kterém jsme snili nad ilustrovanými knížkami v našem dětství. Nic nás nedokáže připravit na tento jedinečný okamžik. Druhým závažným zrakovým vjemem je pohled na nebe. Kam se podělo? Kde je Slunce? Není nebe, není slunce, jen mlhavý smogový opar, přes který se snaží prorazit sluneční paprsky. Příliš dusné a vlhké počasí s úšklebkem připomene skleník, z něhož po utrhnutí čerstvé okurky jen tak nevycouváte… Jsme vpuštěni do arény, v níž budeme bojovat o život.
Následuje zachvácení sluchu a hmatu. Jakmile se totiž pokosíte namačkat do jakéhokoli vozidla, které by Vás odvezlo do zdánlivě klidnějšího místa nežli je letištní areál, uvědomíte si, jakému náporu jsou právě vystaveny vaše ušní bubínky a že čehokoli se dotknete, zákonitě se k tomu přilepíte.
Snad už jsem zapomněla zmínit jen chuť, na kterou ve většině případu dojde až nakonec a ne vždy jen v negativním slova smyslu. Pokud se nenecháte zlákat a dáte se střídmou cestou, tzn. pro začátek se vyhnout lákavým kulinářským experimentům, vaše chuťové pohárky budou jediným smyslem, který od počátku pobytu bude zažívat jen slastné magické ohňostroje uprostřed vašich úst.
 |
| Old Delhi |
Žádné komentáře:
Okomentovat